pravni poradenstvi v nizozemi v cestine

Hartmanova.eu - Pravnik v Holandsku


Rodicovsky prispevek: vysvětlení MPSV

Uitleg rodicovsky prispevek in het Nederlands Rodicovsky prispevek Changes in the rodicovsky prispevek

Článek již několik let nedostává aktualizace.

"Vysvětlení MPSV"

reaguji na Váš dotaz a poskytuji vysvětlení MPSV týkající se nároku na rodinné dávky u osob, na které se vztahují koordinační předpisy ES (nařízení 1408/71 a 883/2004) a jejichž jedinou vazbu na ČR představuje trvalý pobyt.

Pro určení státu, ve kterém vzniká nárok na rodinné dávky u osob, na které se vztahují předpisy ES o koordinaci sociálního zabezpečení, je rozhodující v prvé řadě místo výkonu zaměstnání (závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti, včetně situací, které jsou těmto činnostem postaveny na roveň). Pokud daná osoba nevykonává výdělečnou činnost, je příslušným stát, ze kterého je jí vyplácen důchod (starobní, invalidní, pozůstalostní). Jestliže osoba nevykonává výdělečnou činnost ani nepobírá důchod, pak je rozhodujícím místo bydliště (ve smyslu střediska zájmů rodiny).

Tato pravidla byla zakotvena jak v nařízení 1408/71, kde příslušnost k právním předpisům určovaly články 13 až 17a obecně a články 72a až 79 pro rodinné dávky, tak v současné době platném nařízení 883/2004, kde určení použitelných právních předpisů upravují články 11 až 16 obecně a články 67 až 69 pro rodinné dávky.

Obě nařízení obsahují obdobnou právní úpravu, přechodem k novému nařízení nedošlo ke změně pravidel pro stanovení příslušnosti, tato pravidla byla jen podrobněji rozpracována. Ze znění uvedených článků vyplývá, že podle koordinačních předpisů ES (dle nařízení 1408/71 i nařízení 883/2004) je pro kompetenci ČR k výplatě rodinných dávek nutné, aby oprávněná osoba nebo rodinný příslušník v ČR buď byla zaměstnána, nebo pobírala důchod, anebo měla bydliště.

V rámci konzultací a diskusí k aplikaci koordinačních nařízení byla ČR upozorněna Evropskou komisí i jinými členskými státy, že podmínku bydliště nechápe tak, jak bylo komunitární legislativou zamýšleno a jak k otázce bydliště přistupují instituce jiných členských států. Z konzultací vyplynulo, že je nutno rozlišovat mezi bydlištěm

a trvalým pobytem. Přestože pro většinu osob je místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu, zároveň jejich bydlištěm, nelze tyto dva instituty ztotožňovat. Hlášení k trvalému pobytu je jen evidenční kategorií, kterou řada členských států nemá zavedenu a koordinační předpisy s ní vůbec nepracují. Hlášení k trvalému pobytu samo o sobě není dostatečným důkazem bydliště ve smyslu střediska zájmů rodiny a spjatosti s určitou zemí.

Jak již bylo uvedeno výše, pro vznik nároku na rodinné dávky z českého systému u osob, na které se vztahují koordinační předpisy, musí existovat vazba na ČR, daná buď zaměstnáním, důchodem nebo bydlištěm.

Samotný trvalý pobyt, resp. samotné hlášení k trvalému pobytu na území ČR, není důkazem bydliště v ČR a k založení nároku nestačí. Proto jsou dotčené osoby vyzývány, aby v souladu s ustanovením § 61 zákona o státní sociální podpoře osvědčily skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. Jednou ze skutečností, které jsou ověřovány, je, zda osoby, které v ČR nevykonávají výdělečnou činnost ani nepobírají důchod z českého systému, mají v ČR bydliště, tak jak je vymezeno článkem 1 písm. j) nařízení 883/2004 a specifikováno článkem 11 nařízení 987/2009.

Ověřování skutečností rozhodných pro nárok na rodinné dávky, ke kterému v současnosti dochází, sice přímo nesouvisí se vstupem nových koordinačních nařízení v platnost, je však existencí nových nařízení podmíněno.

Ustanovení zmíněných článků, která podrobně vyložila bydliště a uvedla prvky pro jeho určení, umožnila a zároveň si vynutila aplikaci jednotných kritérii pro určení bydliště ve všech členských státech EU, včetně ČR. Datum 1. květen 2010, od kterého se už nebude automaticky považovat hlášení k trvalému pobytu v ČR za důkaz bydliště v ČR, nebyl zvolen proto, že by nová koordinační nařízení, která tímto dnem vstoupila v platnost,

přinesla přímou změnu pravidel přiznávání nebo poskytování rodinných dávek, nýbrž proto, že se s odkazem na nová nařízení změnil výklad právního titulu/důvodu, na jehož základě jsou rodinné dávky přiznávány a poskytovány, a způsob jeho prokazování.

V nesprávné praxi, kdy se před 1. květnem 2010 rodinné dávky přiznávaly a vyplácely jen na základě hlášení k trvalému pobytu, nelze pokračovat. Kdyby se chybně přiznané rodinné dávky dále vyplácely, byl by ve vztahu ke správně přiznaným dávkám porušen princip rovnosti. Podmínky nároku pro příjemce původně přiznaných a nově přiznaných rodinných dávek by se podstatně lišily a takový postup by bylo možné považovat za diskriminační.

Byl-li nárok na rodinnou dávku založen a dávka přiznána pouze z důvodu hlášeného trvalého pobytu v ČR, aniž by osoba měla v ČR bydliště, jedná se o dávku vyplacenou neprávem. Vzhledem k tomu, že takto vzniklý přeplatek na dávce byl zaviněn nesprávnou aplikací koordinačních předpisů, nebudou úřady práce tento přeplatek vymáhat.

S pozdravem,  "


Ulozit jako PDF.